Jak na domácí kompostér i v bytě? Vermikompostér s žížalami nezapáchá a vyrobí vám to nejlepší hnojivo pro pokojovky
Hodně lidí dnes řeší, jak ulevit popelnici a zároveň dopřát svým pokojovkám něco lepšího než kupovaná hnojiva. Vermikompostér se do tohohle stylu života trefuje dost dobře – nezabere skoro žádný prostor, vejde se i do menší kuchyně a když se s ním zachází rozumně, tak o něm skoro nevíte. A rostliny pak rostou jako z vody.
Podle České asociace oběhového hospodářství zvládnou domácnosti zpracovat klidně i polovinu bioodpadu, pokud mají kde. Vermikompostér tyhle podmínky vytváří, aniž by člověk potřeboval balkon nebo zahradu. V paneláku se tak stává vlastně nejpraktičtějším řešením.
Jak vermikompostér vlastně pracuje – a proč nesmrdí
Uvnitř kompostéru žijí kalifornské žížaly. Tyhle malé potvůrky se rychle množí, pořád vyhledávají něco k snědku a zbytky mění na výživný kompost a také tekutinu, kterou lidé přezdívají žížalí čaj. Spousta lidí se bojí zápachu, ale většinou úplně zbytečně – smrádek se objeví jen tehdy, když se do nádoby nahází moc mokrých zbytků nebo chybí papír, který víc nasaje vodu.
Odborníci z České zemědělské univerzity uvádějí, že žížaly potřebují hlavně stálou teplotu a lehce vlhké prostředí. Takové podmínky bývají doma snáz než v garáži nebo sklepě, kde teplota dost kolísá.
Co do vermikompostéru patří – a co radši vynechat
Základ tvoří obyčejné kuchyňské zbytky: slupky, kousky zeleniny, trochu kávové sedliny, staré čajové sáčky bez plastu. Když se k tomu přidá pár proužků kartonu nebo papíru, směs je vzdušnější a žížalám chutná víc. Vyhnout byste se měli citrusům, cibuli a hlavně kořeněným jídlům – žížaly to zrovna nemilují. Maso a mléčné věci do kompostéru nedávejte vůbec, to by mohlo přilákat mušky.
Hodně lidí neví, že zásadní bývá správná vlhkost. Směs by měla připomínat vymačkanou houbičku. Když je to příliš mokré, víc kartonu to rychle spraví. Magazín dTest ve svém testu zjistil, že dobře vyrovnaná vlhkost může i dost urychlit celý proces, někdy až o třetinu.
Kde mít kompostér, aby fungoval bez starostí
Nejčastěji končí v kuchyni, protože tam vzniká nejvíc zbytků. Někomu ale víc vyhovuje komora nebo dokonce prostor pod stolem. Vermikompostér nepotřebuje světlo a nijak nerachotí, takže o něm člověk skoro ani neví. Správně uzavřený nevydává ani zápach. A pokud vám překáží, jednoduše ho přenesete jinam.
K čemu je žížalí čaj a jak využít samotný kompost
Tekutý výluh bývá jedním z nejsilnějších přírodních hnojiv, která se dají doma vyrobit. Většinou se ředí přibližně v poměru jedna ku deseti. Rostliny na něj reagují rychle – listy bývají pevnější, někdy i sytější. Kompost samotný je tmavý, drobtovitý a dokáže půdu krásně provzdušnit, což ocení většina pokojovek i venkovní květiny.
Domácnost díky tomu všemu často výrazně sníží množství odpadu, někdy i o desítky kilo za rok. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje domácí i komunitní kompostování, takže nejde jen o nějaký módní výstřelek.
Ze zkušenosti spousty lidí plyne, že prvních pár týdnů bývá takové zkoušení – člověk si hlídá, kolik zbytků přidává a kdy. Pak si ale vytvoří vlastní rytmus a kompostér zapadne do každodenního provozu. Ať už kvůli úspoře odpadu, nebo kvůli tomu, že rostliny rostou líp než dřív.
Zdroje: mzp.cz, dtest.cz, czso.cz, cirkularni-ekonomika.cz
