Máte doma moc vlhko? Tyto 3 pokojové rostliny fungují jako přírodní odvlhčovače a brání vzniku plísní
V některých bytech se vlhkost drží tak urputně, že člověk má pocit těžšího vzduchu a pak se není čemu divit, když se v rozích brzy objeví plísně. Hodně lidí si ani nevšimne, že pár druhů pokojovek dokáže část vlhkosti z okolí nenápadně vtáhnout do sebe, i když to na nich vlastně vůbec nepoznáte.
Podle měření Státního zdravotního ústavu se skoro třetina domácností potýká s prostředím, kde se plísním daří až příliš dobře. Jakmile vlhkost vyleze přes nějakých šedesát procent, lidé častěji kašlou, kýchají nebo mají potíže s dýcháním. Rostliny s větším odparem umí tu přebytečnou vodu stáhnout k sobě, takže vzduch tolik nekolísá.
Vybral jsem tři druhy, které odborníci z různých univerzit doporučují tam, kde se vlhko drží nejvíc. Zázraky nečekejte, ale když se to spojí s občasným vyvětráním, rozdíl bývá docela znát.
Lopatkovec a jeho schopnost srovnat vzduch v temnějších koutech
Lopatkovec si pořád drží pověst rostliny, která přežije i tam, kde by jiné už dávno sklopily listy. Široké listy si tiše »srkají« vodní páru ze vzduchu a člověk o tom skoro ani neví. Botanici z Floridské univerzity uvádějí, že rostlina zvládne i proměnlivé podmínky v méně větraných místnostech, kde se vlhkost ráda drží až pod stropem.
I proto bývá lopatkovec častou volbou tam, kde se plíseň objevuje tak nějak pořád dokola a člověk už neví, co s tím.

Tchýnin jazyk a jeho vliv na vlhkost hlavně v ložnicích
Tchýnin jazyk působí tvrdohlavě, ale zvládá překvapivě dobře jak sušší vzduch tak i ten přehnaně vlhký. Jeho listy vtáhnou část vody z okolí a drží ji v sobě celkem dlouho. Někteří lidé přísahají, že se jim díky němu tolik nemlží okna – samozřejmě jen když doma občas otevřou okno a trochu vyvětrají.
Další výhoda je, že v noci uvolňuje kyslík, takže se výborně hodí do ložnice, kde člověk nechce žádné hučící přístroje. V zahradnických příručkách se navíc píše, že větší, starší kousky zvládnou víc než malé mladé rostlinky. Pokud byt bojuje s vlhkostí hodně, je lepší pořídit rovnou vzrostlejší exemplář.
Nefrolepis a jeho přirozený talent pracovat s vlhkostí v koupelnách
Nefrolepis, známá kapradina, patří mezi rostliny, které si v nejvlhčích koutech libují. Kapradiny obecně mají rády vodu a není pro ně problém nasát vlhkost přímo z prostoru, když jí je tam víc, než by člověk chtěl. Tahle rostlina se nezalekne ani prudkých změn teplot po sprše a listy jí po tom nepřepadávají.
Její husté listí dokáže trochu ustálit okolní vzduch, takže plísně v rozích nerostou tak rychle jako bez ní.

Jak dostat z rostlin co nejvíc
Rostliny samy o sobě vlhkost nevyřeší, ale prostředí umí citelně vylepšit – někdy až víc, než by člověk čekal. Lepší je postavit je blíž k místům, kde se vodní pára nejčastěji tvoří, třeba k oknům nebo někam, kde se rády dělají kapičky. Jen bacha na přelití, příliš mokrá zemina by vám celou snahu obrátila proti vám.
Lidé v několika domácnostech, kteří zkombinovali pravidelné větrání, nějak stabilnější teplotu a několik vhodných rostlin, si všimli jednoho zajímavého efektu: během zimy jim vlhkost spadla zhruba o deset procent. Není to žádné kouzlo, jen rozumně poskládaný prostor, nic víc.
Kdo má místo alespoň na dvě větší rostliny, může to bez obav vyzkoušet. Změny se většinou projeví během pár týdnů. A jeden příjemný bonus navíc – rostliny nehučí, nežerou elektřinu a zároveň udělají byt útulnější i hezčí.
Zdroje: szú.cz, ufl.edu, gardendesign.com, ct24.cz
