Rajčata dozrají i utržená doma v teple: Přidejte k nim jablko, které uvolňuje ethylen a urychlí červenání
Mnoho zahrádkářů zná podzimní scénář: teploty během pár dní klesnou a na keřích zůstanou zelená rajčata, která by už venku zčervenat nestihla. Přesto není důvod k jejich vyhazování. Stačí je přenést domů a přidat k nim obyčejné zralé jablko, které uvolňuje ethylen – přírodní plyn fungující u plodů jako signál k dozrávání.
Rajčata jsou na změny teploty i na působení ethylenu citlivá. Když venku ochladí, jejich vývoj se zpomalí, v teple kuchyně se ale opět probudí. Jablko celý proces jen urychlí. Nejde o žádný trik z internetu, ale o běžně popsaný proces, kterého využívají i pěstitelé.
V domácích podmínkách je postup jednoduchý: zelené plody položte do papírové tašky a přidejte k nim jablko. Taška udrží mírné mikroklima, ale zároveň pustí dovnitř vzduch. Někdy začne barva měknout už po několika dnech, jindy si plody vyžádají týden. Stabilní pokojová teplota kolem dvaceti stupňů celý průběh obvykle uspíší.
Jak ethylen působí na dozrávání plodů
Většina ovoce uvolňuje ethylen ve chvíli, kdy začíná měknout a měnit barvu. Tento plyn aktivuje enzymy, které ovlivňují strukturu dužiny, vývoj barviv i chuťové látky. Proto rajčata po přenesení do tepla a k jablku dostanou signál, že jejich růstový cyklus může pokračovat, i když se venku už ochladilo.
Podobné postupy pravidelně zkoušejí i zahradnické weby a často docházejí ke stejnému výsledku: jablko s rajčaty v uzavřeném, ale větraném prostoru dokáže zrání popohnat o několik dní. Neplatí to ale stoprocentně. Pokud byla rajčata utržená příliš brzy, kdy ještě nemají vyvinutá semínka, reagují pomaleji. Podle odborníků z České zemědělské univerzity je ideální, když má plod aspoň světle zelený odstín – zcela tvrdá, tmavě zelená rajčata obvykle potřebují více času.
Proč některá rajčata nezčervenají vůbec
Některé odrůdy jsou odolnější vůči chladu, a tím i vůči ethylenu reagují pomaleji. Své udělají i nízké noční teploty. Jakmile se dostanou pod deset stupňů, zpomalí se tvorba lykopenu – červeného barviva, které dává rajčatům typickou barvu. Plody pak doma chytají barvu jen nerovnoměrně nebo pomaleji, než by člověk čekal.
Pomoci může teplejší místnost a kontrola stavu plodů. Pokud některý začne měknout nebo se na něm objeví skvrny, je lepší ho odstranit, protože může urychlit kažení ostatních.
Kdo chce zrání řídit ještě přesněji, může vyzkoušet jednoduchý postup využívaný drobnými pěstiteli. Rajčata se rozloží na dřevěnou mřížku, která umožní lepší proudění vzduchu. Pod ni se postaví nádoba s teplou vodou, jež jemně zvýší vlhkost, a vedle se položí jablko. Vytvoří se tak prostředí, které plody zbytečně nezahřívá, ale pomáhá jim rovnoměrně dozrávat.
Co z toho plyne pro domácí pěstitele
Metoda s jablkem se nejvíce osvědčuje na konci léta a na podzim, kdy už rostliny na záhonech nemají dostatek tepla ani světla. Odrůdy s vyšším obsahem cukru na tento postup reagují rychleji a v pokojové teplotě bez problémů dobarví. Podle odborníků z USDA si plody dozrálé mimo keř často udrží podobné množství antioxidantů jako rajčata červenající na slunci.
Pokud tedy vidíte, že se venku počasí láme a na keřích zůstávají zelené plody, je lepší je sklidit včas. Doma máte jistotu stabilní teploty i vlhkosti a jablko dodá impuls, který venku často chybí. Díky tomu lze úrodu zachránit bez experimentů a bez zbytečných ztrát. Stačí využít přirozený proces zrání, který funguje už desítky let – a pořád spolehlivě.
Zdroje: usda.gov, ucdavis.edu, gardening.cornell.edu, rhs.org.uk
