Unavené listy pokojovek ožijí po jemném setření prachu vlhkou utěrkou. Rostlina hned chytne barvu i lesk
Na první pohled se může zdát, že pokojovým rostlinám stačí zalít je jednou za čas. Jenže během týdne se na listech vytvoří vrstva prachu, která světlo brzdí víc, než by se zdálo. Podle pěstitelů z českých botanických zahrad dokáže i nepatrný film prachu snížit průchod světla až o třetinu, což se brzy projeví na barvě i kondici rostliny.
Prach se usazuje i v domácnostech, kde se pravidelně uklízí. Do vzduchu se dostává při vaření, z oblečení, z koberců i běžným pohybem. Na širokých listech se drží nejvíc – právě tam se drobná vlákna, pyl i další částice nejraději usadí. Rostlina si s nánosem neporadí sama, a tak listům musíme občas pomoci alespoň jednoduchým setřením.
Proč prach rostlinám vadí
Listy fungují stejně jako malé solární panely. Když na nich vznikne šedý povlak, světlo se k povrchu dostává jen částečně a fotosyntéza zpomaluje. Rostlina pak přestává růst, její barva bledne a postupně ztrácí sílu. V kuchyních se navíc přidává mastnota z vaření, která tvoří lepivý film. Ten se na listech drží výrazně déle a bez ručního čištění nejde odstranit. Odborníci z Královské zahradnické společnosti upozorňují, že mastnota může omezit i dýchání listů.
Jak rostliny čistit, aby neutrpěly
U většiny pokojových rostlin stačí vlhká měkká utěrka. Jemně navlhčený povrch prach uvolní a zbytek se stáhne jedním tahem. Zkušení pěstitelé radí vyhnout se papírovým ubrouskům – snadno list poškrábou, i když to na první pohled není patrné. Při čištění větších listů pomáhá přidržet spodní část rukou a otírat směrem od řapíku ke špičce.
U rostlin s drobnými lístky, jako je šeflera nebo některé kapradiny, se osvědčilo krátké sprchování vlažnou vodou. Pokud se na listech objeví mastnější povlak, který ani po několika setřeních nezmizí, zpravidla jde o směs prachu a tuků. V takovém případě stačí kapka jemného mýdla rozmíchaná ve vodě. Po čištění je nutné listy opláchnout čistou vodou, aby na nich nic nezůstalo. Některé domácí rady doporučují mléko, ale podle odborných časopisů to vede k matným skvrnám a efekt je spíše opačný.
Co udělá pravidelná péče s růstem
Při pravidelném čištění je rozdíl vidět už po několika týdnech. Rostliny naberou barvu, začnou tvořit nové listy a působí celkově živěji. Zahradníci z pražské botanické zahrady potvrzují, že rozdíl mezi čistými a zanedbanými listy je patrný dokonce i z dálky. U druhů, jako je fíkovník, se po určité době obnoví přirozený lesk, který nevzniká díky leštidlům, ale díky zdravému povrchu listu.
Kdy čistit listy a na co dát pozor
Za ideální se považuje interval dvou až tří týdnů. V bytech u rušných ulic nebo tam, kde často běží ventilátor či klimatizace, se vyplatí frekvenci zvýšit. Rostliny u oken navíc potřebují více světla a prach jim může brát část energie, kterou potřebují pro růst.
Čas od času se objevují návody na různé lešticí směsi. Většina těchto přípravků ale vytvoří na listech film, který rostlině spíše uškodí. Bohatě stačí odstátá voda, rozprašovač a měkká utěrka. Rostlina tak dostane přesně to, co potřebuje, bez zbytečných zásahů.
Mnozí pěstitelé říkají, že se z čištění nakonec stane příjemný rituál. Listy se po setření okamžitě rozzáří a celá rostlina působí živěji. Kdo to zkusí několik měsíců pravidelně, většinou potvrzuje, že rostliny viditelně ožijí a jejich růst se stabilizuje.
Zdroje: botanicka.cz, journalofenvironmentalhorticulture.org, pruhonice-botanicka.cz
