Zapomínáte vypínat spotřebiče ze zásuvky? Tento nenápadný „žrout“ elektřiny vás stojí stovky korun ročně i v režimu spánku
Mnoho lidí si vlastně ani neuvědomí, kolik peněz jim doma potichu mizí jen proto, že nechávají různé přístroje pořád v zásuvce. Evropská komise už dřív upozorňovala, že pohotovostní režimy můžou v součtu dělat klidně kolem deseti procent běžné spotřeby – a člověk si toho mnohdy ani nevšimne.
Ale jakmile se ty drobné odběry nasčítají, najednou z toho vyjde částka, která už umí docela zamrzet. Energetici o tom mluvili už před lety, když začalo být jasné, jak rychle se nám doma množí nejrůznější elektronika. Když britský Energy Saving Trust v roce 2022 zveřejnil analýzu, ukázalo se, že průměrná domácnost jen na samotný spánkový režim spotřebičů zaplatí klidně několik tisíc korun ročně. A čeští distributoři uvádějí dost podobná čísla.
Výzkumník Pavel Chmelík z ČVUT zmiňoval, že problém nebývá v jednom konkrétním spotřebiči. Je to spíš o tom, jak se to všechno navrství – televize, router, nabíječky, kávovar… každá drobnost si pořád něco bere. U novějších televizí třeba není neobvyklé, že pohotovost šplhá k 8 wattům, obzvlášť když je aktivní rychlé probuzení.
Skrytí žrouti, kteří běží pořád, i když vy si dáváte pauzu
V řadě domácností běží spousta věcí, i když to nikdo neplánoval. Routery mají stálý odběr někde kolem 6–12 wattů, herní konzole v tichém režimu se obvykle drží okolo desetiny kilowattu a některé kávovary si nechávají neustále mírně přihřát systém. Odborníci z německého Fraunhofer institutu uvádějí, že velkou část spotřeby způsobují transformátory a elektronika čekající na rychlý start.
Když jsem si to jednou narychlo proměřil v obyčejném třípokojovém bytě, napočítal jsem asi deset zapojených zařízení trvale v pohotovosti. Dohromady to dělalo něco kolem 45 wattů bez kolísání. Za rok to vyšplhá přes 390 kWh – a při současných cenách se člověk snadno dostane nad 2500 korun, které se rozkutálejí úplně zbytečně.
Pohotovostní režim je ve skutečnosti jen čekání na povel. Televize se rozsvítí během vteřiny, konzole dál potichu stahuje aktualizace, chytrá televize hlídá síť. A to všechno samozřejmě něco stojí. Profesor James Stein z Oxfordu upozorňoval v Nature Energy, že mnohé funkce běží jen proto, že jsou tak nastavené už z výroby – a většina lidí je téměř nikdy nepotřebuje.
Drobným, ale častým viníkem bývají i nabíječky. Ty novější si bez připojeného zařízení berou jen nepatrné množství elektřiny, ale když se po bytě povalují tři, čtyři nebo šest kusů naráz, zase se to nasčítá. A starší nabíječky s klasickým trafem mohou mít výrazně vyšší odběr, než by člověk čekal.
Co se dá změnit hned, bez zbytečného plánování
Řešení je překvapivě jednoduché – vypínat to, co zrovna nefunguje nebo být nemusí. Rozbočovač s vypínačem dokáže jedním stiskem odpojit celou sadu přístrojů. Spousta lidí ani neví, co jim doma zbytečně ukusuje nejvíc. Když jsem měřil u sebe, docela mě překvapilo, že základna k elektrickému kartáčku držela stabilní odběr kolem 3 wattů, i když tam kartáček vůbec neležel.
Studie Lawrence Berkeley National Laboratory také ukázala, že spousta zařízení má skrytý úsporný mód, který umí jejich spotřebu snížit klidně o osmdesát procent. Problém je, že ten režim často není aktivní sám od sebe – musí se zapnout v nabídce, kde se lidé občas bojí něco pokazit.
Pokud bych měl vypíchnout jeden krok, který se projeví hned a naprosto bez námahy, tak je to vypínání spotřebičů, které víte, že delší dobu nebudete používat. Router opravdu nemusí běžet celý víkend, když nejste doma. Herní konzole taky nemusí přes noc držet všechny síťové funkce v pozoru. Úspora se dostaví okamžitě.
Na konec jednoduchá poznámka: lidé sledují hlavně velké spotřebiče, ale nejvíc energie mizí na těch zdánlivých drobnostech. Stačí obejít zásuvky, povytahovat pár nepotřebných věcí – a roční úspora může skočit do tisíců. A člověk má hned pocit, že svou spotřebu konečně drží on, ne ona jeho.
Zdroje: energysavingtrust.org.uk, fraunhofer.de, nature.com, lbl.gov, ieeexplore.ieee.org
