Aby fialka vydržela dělat parádu, je třeba ji pravidelně zalévat, zejména v horkých dnech
Fialka vonná si získala oblibu nejen svou jemnou krásou, ale hlavně schopností rozjasnit každou zahrádku už v předjaří. Aby zůstala zdravá a bohatě kvetla, neobejde se bez správné péče, dostatku vláhy a klidného zákoutí, kde ji nic neruší.
Fialka vonná, latinsky Viola odorata, patří mezi nejznámější jarní rostlinky. Najdete ji nejen v zahradách, ale často i volně v přírodě, nejčastěji pod keři nebo na kraji lesa. Její tmavě fialové, někdy i bílé nebo růžové květy bývají drobné, ale když rozkvetou najednou, dokážou proměnit obyčejné místo v kouzelný kout. A ta vůně je jemná, trochu nostalgická a připomíná bezstarostné dětství.
Tahle bylinka si odedávna našla cestu nejen do květinových záhonů, ale také do kuchyně nebo domácí lékárny. Stačí jí dát správné podmínky a sama se postará o to, že vám bude dělat radost každý rok znovu.
Kam s ní, aby se jí dařilo
Fialka není náročná, ale jedno ví jistě. Přímé slunce jí radost neudělá. Nejlépe se jí daří v polostínu, třeba pod listnatým keřem nebo u zídky, kde je chráněná před větrem i prudkým žárem. Má ráda kyprou, humózní půdu, která dobře drží vlhkost, ale zároveň nezůstává přemokřená. Pokud máte možnost přidat do záhonu trochu kompostu nebo listovky, uděláte jí radost.
Na jaře, kdy začíná rašit, je dobré místo kolem ní jemně nakypřit a zbavit plevele. V létě ocení mulč z posekané trávy nebo listí, který pomůže udržet půdu vláčnou a chladnou.
Zálivka podle počasí, ne podle kalendáře
Fialka má mělké kořeny, takže pokud přijde sucho, rychle poznáte, že jí chybí voda. Listy ztrácejí svěžest, květy opadávají a celá rostlinka působí unaveně. V horkých dnech ji proto zalévejte pravidelně, ideálně brzy ráno nebo navečer, kdy už slunce tolik nepálí. Není nutné ji přelévat, ale měla by mít stále mírně vlhkou půdu.
V deštivém období si vystačí sama, a když léto přinese delší sucho, stačí jí zalít dvakrát týdně. Pozor ale na trvalé podmáčení. V takovém případě by mohly začít uhnívat kořeny a rostlina odumře.
Využití nejen okrasné
Květy fialky nejsou jen na ozdobu. Jsou jedlé a mají jemnou nasládlou chuť. Můžete je přidat do salátů, dezertů nebo si z nich připravit domácí sirup. Stačí je svařit s trochou vody, citronem a cukrem a máte voňavou jarní přísadu třeba do limonády.
Dřív se fialka používala i jako bylinka. Pomáhala při kašli, horečce i nespavosti. Dnes ji najdete v některých bylinných směsích a čajích, ale i v přírodní kosmetice. Kromě vůně totiž obsahuje i slizové látky a jemné silice, které mají uklidňující účinky.
Rozmnožování a péče v dalších letech
Fialky se nejčastěji množí samy pomocí oddenků. Pokud jí je u vás dobře, začne se sama rozrůstat do stran a vytvoří hezký koberec. Jestli chcete její výsadbu rozšířit, můžete na jaře nebo na podzim opatrně oddělit část trsu a přesadit ho jinam. Jen dejte pozor, abyste nepoškodili kořeny.
Semena můžete vysévat na podzim, protože potřebují projít chladným obdobím. Pokud je ale uložíte na zimu do lednice, můžete je vysít i na jaře. Jen počítejte s tím, že klíčení trvá delší dobu a rostlinky vykvetou až za rok.
Když rostou ve volné přírodě
Jestli vás fialky potěší během procházky, sbírejte je jen tam, kde je prostředí čisté a dál od silnic. Nikdy netrhejte celou rostlinu. V některých oblastech jsou totiž chráněné a zaslouží si ohleduplnost. Stačí pár květů pro radost a rostlina může dál v klidu růst.
Kousek klidu na záhonku
Fialka není květina, která by se vnucovala. Nenápadně rozkvete, provoní okolí a pak se zase ztratí, jako by nic. O to víc ale dokáže potěšit. Je symbolem jemnosti, návratu jara a připomínkou toho, že i malé věci mají svou hodnotu.
Kdo jí dá vhodné místo a trochu péče, bude odměněn bohatým kvetením i tichou krásou, která nepotřebuje křik. Fialka učí dívat se blíž, vnímat detaily a radovat se z maličkostí. A přesně to může být tím největším bohatstvím, které v zahradě máte.
Zdroje: Wikipedie, Česká zahrádka, iReceptář.cz
