Hrabat, či nehrabat listí? To je to, oč tu běží
Mnohým z vás, kteří máte zahrady, už jde hlava kolem při pohledu na opádávající stromy a listí, které se pod nimi kupí. Jako každý rok je třeba se připravit na hrabání a věnovat tomu dostatek času. Ačkoliv jsou i tací jedinci, které hrabání listí baví. Tedy alespoň určitou chvíli. Ale co když vám řekneme, že to možná děláte celou dobu špatně a vůbec ho hrabat nemusíte?
Spory ohledně hrabání listí
Nad otázkou hrabání listí se zamýšlel i ekolist a neshodnou se v ní ani zahrádkáři, a dokonce ani odborníci. Pojďme se podívat na různé názory, které se ohledně tohoto problému nejčastěji objevují.
Proč listí raději neshrabovat
Je pravdou, že spadané listí se stává přirozeným hnojivem, které dodává půdě potřebné živiny. Inspiraci si můžeme vzít z přírody, kde v lese také nikdo na podzim listí nehrabe. A přesto si les žije svým životem vesele dál. Pokud tedy na zahradě letos omezíte hrabání listí a něco na trávě ponecháte, nebudete mít sice na jaře trávník jako golfové hřiště, zato vám na něm pokvete leccos z květin, které byste našli jen na louce. Zastánci dokonale zastřiženého trávníku sice asi nebudou mezi těmi, kdo nechá nějaké to listí ležet, protože by se na jaře mohly na jejich trávníčku objevit nevzhledné fleky v místech, kde listí zůstalo. Avšak ty, kteří vědí, že důležitější je ohled k přírodě, jistě potěší skutečnost, že vrstva listí pomáhá chránit před mrazem rostliny, které se pod ní nacházejí. Listí se také stává jakýmsi mulčem, který chrání půdu před vymrzáním.
Listí poskytuje úkryt rozličným živočichům
Navíc poskytuje souvislá vrstva listí úkryt před zimou také mnoha živočichům. Americký biolog a popularizátor domácí ekologie David Mizejewski uvedl, že jsou to počínaje hmyzem, přes obojživelníky i drobní hlodavci. Podle Mizejewského si pod listy hledají úkryt také larvy a housenky motýlů. Pokud tedy listí shrabeme a vyhodíme, můžeme tím dle jeho názoru zlikvidovat celou generaci motýlů. Tím můžeme docílit i toho, že nám na jaře přestanou na zahradu létat ptáci, kteří se housenkami živí. Tento názor se může jevit někomu jako přehnaný a možná by stačilo ponechat v určitém zákoutí zahrady místo, kde navrstvíme větve v kombinaci s listím a kamením a i tam se poté mohou skrýt před zimou ježci nebo jiní živočichové, aniž bychom přišli o kvalitní trávník na celé zahradě.
Proč listí raději shrabovat
Hlavním argumentem pro shrabování listí je to, že trávník pod ponechaným listím začne odumírat, nesvědčí mu ani nedostatek světla ani zvýšená vlhkost, díky níž se mohou objevit nejrůznější choroby, plísně a houby. Z toho důvodu je dle některých názorů nejhorší, zůstane-li listí na zahradě ležet až do jara. Problémem můžou poté být právě choroby a škůdci, kteří se v listí mohou rozmnožit a na jaře zaútočit na rostliny v zahradě. To je názor zcela opačný od výše zmíněných důvodů, proč trávník shrabovat.
Problém s listovým odpadem v zahraničí
Dalším problémem může být otázka, co se shrabaným listím, pokud ho nechceme v zahradě ponechat. Povětšinou se listí na českých zahradách na podzim kompostuje, ale například ve Spojených státech amerických přistupují ke spadanému listí neekologicky a vyhazují ho poblíž popelnic. Podle Mizejewského tvoří odpad z listí až 13 % podílu odpadů ukládaného na amerických skládkách.
A teď si vyberte. Kompromis mezi dvěma extrémy
Kompromisem mezi argumenty pro hrabání a proti němu je názor, že nejlepší by bylo listí na podzim shrabat a poté ho rozsekat a zase na trávník vrátit, nebo ho zkompostovat. Rozsekané listí se do jara stihne rozložit a na jaře už jen zahradu hráběmi lehce začistíte a provzdušníte. Nebo můžete listí shrabat a využít jeho izolační a mulčovací funkci tak, že ho ponecháte u kořenů stromů nebo jím přikryjete citlivější keře před mrazy. Což je pro mnohé čtenáře jistě samozřejmost, na kterou jsou každý podzim připraveni.
Zdroj: plus.rozhlas, ekolist