Jaký význam má pro naše tělo saunování?

Právě v tomto ročním období, kdy už je venku často nevlídno a člověku zima takzvaně „zalézá pod nehty“, ale její čas ještě nenadešel, nastává vhodná doba začít s posilováním imunity a pěstováním zdravého těla. Protože jak známo, ve zdravém těle zdravý duch. Dejme šanci saunování, aby nám k tomu dopomohlo a navíc se z něj stal náš oblíbený pravidelný rituál. Pojďte na návštěvu do dob, kdy sauna vznikla a objevíte, kde má toto zvláštní slovo svůj původ.

Kde se vzalo slovo sauna a jaký má význam?

Není překvapením, že slovo sauna pochází z finštiny a původně se vyslovovalo jako sow-nah, což se překládá jako lázeň. V současnosti tímto slovem označujeme malou stavbu či místnost dobře izolovanou od okolí, obloženou dřevem a vybavenou speciálními saunovými kamny, která dokážou vyhřát prostor, kde se lidé ohřívají při saunování, na teplotu zhruba od 60 až do 120 ˚C. Milovník saunování se označuje slovem saunér či saunérka.

Historie saunování

Zřejmě se už nikdy nedozvíme, kdy přesně sauny vznikly, ale počátky saunování můžeme nalézt už v dobách před 10 000 lety. Ale abyste si uměli představit, jak tehdejší sauny vypadaly, alespoň ty první se objevily ve Finsku a byly to vlastně díry vyhloubené v zemi a přikryté zvířecí kůží. Uprostřed tohoto prostoru byl otvor, kam se vkládaly nahřáté kameny. I v dnešní době můžeme podobné primitivní sauny nalézt a říká se jimí saunové stany nebo přenosné potní chýše.

Později po době kamenné se začaly stavět vylepšené pozemní sauny tvořené ze tří stěn, stropu z kmenů a již opatřené dřevěnými dveřmi. Uvnitř byl prostor obložený kameny. Tyto sauny se nazývaly kouřové sauny, a to z toho důvodu, že se při jejich vyhřívání místnost naplňovala kouřem a na stěnách ulpívaly saze. Když se kameny dostatečně vyhřály (to trvalo asi 8 hodin), mohlo začít samotné saunování. Mohlo by se říci, že to byla vlastně taková „udírna“ a takto patřičně „vyuzení“ saunéři byli po saunování dosti umazaní, což ale nebylo zdraví škodlivé, protože saze sice špiní, ale jsou sterilní. I takovéto sauny můžeme najít na některých místech dodnes.

Počátky saunování u nás

V Čechách sahá historie saunování nejspíš do 10. století, a to díky židovskému kupci Ibrahímu Ibn Jákúbovi, který se ve svých rukopisech vyjadřuje i k místním saunám. Tyto slovanské sauny popsal jako dřevěné budky s trámy vycpanými mechem a vybavené kamny s otvorem pro ventilování dýmu. V boudách byly kbelíky s vodou, jimiž se rozpálená kamna polévala. Dle jeho zápisu se saunování využívalo k léčbe různých kožních potíží.

Sauny jako centra společenského života

Nejstarší fungující veřejnou saunou byla kouřová sauna ve finském Rajaportin v Tampere. Dnes náš možná překvapí, že tehdejší sauny nebyly určeny jen k relaxaci, ale bývaly centrem společenského dění. I výběr místa pro stavbu sauny nebyl nahodilý, dokonce to vypadá, že se stavěly na posvátných místech, neboť zde poté probíhaly náboženské ceremoniály, léčivé procedury i očistné rituály. Ženy dokonce chodily do saun rodit a staří lidé umírat. Sauny tak byly svědky zrození i umírání. Lidé věřili, že každou saunu ochraňuje kouzelný skřítek a tato víra se někde zachovala dodnes, a proto je možné nalézt v některých starých saunách vyobrazení těchto skřítků.

Moderní sauny

Dřevěné sauny, jak je známe dnes, se začaly objevovat až začátkem 19. století. Ovšem i tehdy byl poměrně velký problém s dlouhou dobou vytápění těchto saun. To se změnilo až po 2. světové válce, kdy původní kamna nahradily modernější verze vytápění, které se začaly šířit po Evropě. Poprvé tak mohly být sauny vytopené už během 90 minut.

V dnešní době se nám nabízí několik druhů saun. Tou nejznámější je finská sauna s teplotou kolem 90 °C, která se nejvíce blíží původní sauně tím, že jsou na kamnech kameny a ty polévají saunéři. Dalším typem sauny jsou parní lázně a dále tropické, solné a herbal sauny.

Jak se nejlépe saunovat? Na Adama, nebo v osušce?

Finové se saunují povětšinou nazí. Nahota je z hygienických důvodů povinná v každé veřejné sauně na světě a výhodná z fyziologických důvodů, protože nejlépe umožňuje ochranu kůže vůči horku. V případě, že se jedná o smíšenou saunu, je vhodné si zjistit, zda se používají plavky. My Češi jsme proti tomu stydlivou výjimkou, protože je u nás povinné používat dostatečně velké ručníky či osušky.

Pozitivní účinky saunování

Nejenže je zahřátí těla nad obvyklou tělesnou teplotu příjemné a má relaxační účinky, ale je i velice zdraví prospěšné, protože při něm dochází k uvolnění unavených svalů a vyplavení endorfinů do krve. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná doporučená doba, po kterou se máte vyhřívat, je třeba reagovat na své tělo a zejména pocity pálení nosu a kůže obličeje naznačující, že už je třeba saunování ukončit. K tomu většinou dochází zhruba po 15 minutách podle teploty vzduchu. Ve Finsku se saunující lidé často šlehají březovými metlami s listím, díky čemuž podporují prokrvení těla. Stejně jako prohřátí organismu je nezbytné také následné ochlazení těla, a to buď pobytem na studeném vzduchu, nebo efektivněji náhlým snížením teploty díky studené sprše či koupeli v bazénu nebo přírodním jezeře. Pokud je voda zamrzlá, vyseká se díra, tzv. „avanto” a koupel proběhne v ní. Pakliže je venku dostatek sněhu, je možné se zchladit i vyválením se v něm. Ochlazení vyvolává příjemné pocity a podporuje prokrvení celého těla. Střídání ohřátí a ochlazení se opakuje několikrát za sebou podle vlastního uvážení. Pravidelné saunování má blahodárný vliv na zdraví a zlepšuje imunitní systém.

Zdroj: Wikipedia, vseosaunovani.cz