Navštivte Černý diamant neboli dánskou královskou knihovnu

Dánové si evidentně svého kulturního dědictví váží. A knih zejména. Dokonce natolik, že stavbě královské knihovny přezdívané Černý diamant věnovali náležitou pozornost, nová přístavba získala moderní design a stala se centrem kulturního a veřejného života obyvatel Kodaně. Pojďte s námi nahlédnout do této fascinující stavby, která boří veškeré předsudky o vzhledu knihoven.

Tento stavební skvost a zároveň největší knihovnu ze severských států najdeme v dánské metropoli Kodaň. Ve sbírkách dánské národní knihovny se nacházejí veškeré tisky dánské provenience od 17. století po současnost.

Historie knihovny

Knihovna vznikla v 50. letech 17. století za vlády dánského a norského krále Frederika III. známého tím, že zavedl v Dánsku a Norsku absolutismus. Vlastní budovu však knihovna získala až v roce 1673, v současnosti v ní sídlí Říšský archiv. V roce 1763 byla knihovna pod vedením knihovníka Daniela Gotthilfa Moldenhawera zpřístupněna veřejnosti. Později se knihovna přestěhovala ještě do další budovy, která je dodnes rovněž využívána a byla postavena v roce 1906 pod vedením architekta Hanse J. Holma na kodaňském ostrůvku Slotsholmen. Tato budova se inspirovala severoitalskou středověkou a raně renesanční architekturou. K této hlavní budově následovaly přístavby v 60. letech a mezi léty 1979–1980. V roce 1989 došlo ke sloučení knihovny Kodaňské univerzity s Královskou knihovnou.

Nová moderní budova Černý diamant

V roce 1999 byla přistavěna nová moderní budova královské knihovny obložená černou žulou, díky čemuž se jí dostalo poetického názvu Černý diamant. Stavba se stala díky čistým liniím a lesklým leštěným povrchům jednou z nejvýznamnějších architektonických památek na kodaňském nábřeží. Na svědomí ji má architektonické studio Schmidt Hammer Lassen Architects (SHL), které budovu pojalo jako kulturní centrum, kde najdeme nejen knihovnu, ale také kavárnu, knihkupectví, výstavní síň, restauraci, střešní terasu a sál pro koncerty, divadelní představení a konference s kapacitou 600 míst a šest čítáren s celkem 486 místy. Budova ve tvaru černé krychle je rozdělena na dvě části rozlehlým proskleným atriem.

Propojení nové a staré budovy

Spojovací prostor mezi starou a novou budovou zdobí velké kruhové plátno levitující nad informačním pultem, které má dle tvůrců stavby ve spolupráci s umělcem Perem Kirkebym umocnit pocit harmonického propojení starého a nového. Královská knihovna se stala ikonou Kodaně – je to ústřední bod veřejného života ve městě, neformální místo pro setkávání jeho obyvatel, studentů, turistů a hostů restaurací. Tím se splnil cíl, který si kladli architekti při projektování této stavby.

Nová budova přinesla navýšení kapacity knihovny

Díky přístavbě se zdvojnásobila celková kapacita královské knihovny – do otevřených regálů se vejde více než 200 000 knih oproti předchozím 45 000. Mezi významnou položku knihovny patří rukopisy. V současnosti jich knihovna uchovává okolo 35 000 a kromě toho ještě přes milion dopisů. Svoje sbírky knihovna získala z nákupů a hlavně díky darům soukromých osob a šlechtických knihoven. Zajímavostí pro nás Čechy je fakt, že se v knihovně nacházejí také bohemika, která se do knihovny dostala jako dar Švédska z válečné kořisti dovezené z Čech po třicetileté válce.

Zdroj: archiweb, wikipedia