Nejstarší betonové sídliště v Evropě Betondorp slaví 100 let
Dva kilometry od amsterdamského kanálu stojí památka ve stylu art deco, která zamrzla v čase. Betondorp, doslova „Betonová vesnice“, byl navržen před 100 lety a vznikl z okamžité potřeby skromného a cenově dostupného bydlení mezi světovými válkami.
Betondorp jako revoluční průlom
Nikdo neočekával, že projekt bude revoluční, píše web TheSpaces. A přesto pro modernisty v celé Evropě revoluční byl. Před Le Corbusierovou vilou Savoie, dokonce před první betonovou stavbou architekta Miese van der Rohe, tu byl Betondorp. Nikdy předtím se nikdo nepokusil o tak ambiciózní betonové sídlo.
Pro stavbu byla anektována venkovská bažinatá oblast ve čtvrti Watergraafsmeer a k dohledu nad realizací byl najat socialistický architekt Dick Greiner. Shromáždil osm kolegů, kteří toužili předvést praktičnost a všestrannost betonových prefabrikátů.
Byl tu architekt Johannes Bernardus van Loghem, který studoval funkcionalismus na Sibiři, JH Mulder, obdivovatel Mondrianova De Stijlu, který prosazoval umění a krásu pro chudé, Dirk Roosenburg, pozdější dědeček Rema Koolhaase, který byl průkopníkem ocelových skeletů mrakodrapů a používal je k odlévání betonu. Každý architekt si vzal na starost svůj úsek, vymezený elegantními zakřivenými cestami Greinerova generálního plánu. Každý z nich experimentoval s jinou stavební technikou.
Nadčasovost po vzoru art deco a brutalismu
Vlivy té doby jsou nepopiratelné. Greiner soustředil plán na komunitní centrum s parkem, jako v anglických zahradních městech. Knihovně dal po vzoru amsterodamské školy široká olověná okna a černobílé obklady. Domy měly křivky ve stylu deco a dveře vymalované základními barvami De Stijl. Greiner dokonce přizval nizozemského sochaře Hildo Kropa, aktivního komunistu, aby vytvořil chrliče znázorňující zemědělce a obilná sila.
Obecně však byl funkcionalismus důležitější než dekorace. Betondorp byl především zkušebnou betonu. Ne každá technika se osvědčila. Ve čtvrti, která leží pod úrovní mořské hladiny, některé z nich ztroskotaly na vlhkosti. Ocelové skelety byly náchylné k hnilobě. V základech vznikaly trhliny. Přesto Betondorp oslovil vznikající střední třídu, takzvaný „buržoazní proletariát“. Podporoval desítky obchodů, z nichž mnohé provozovali přistěhovalci, kteří přišli jako uprchlíci. Prioritou byly zahrady, takže každý dům měl záhony pro pěstování potravin.
V osmdesátých letech vedl Greinerův syn Onno rekonstrukci, při níž přidal vrstvu omítky, aby vyhladil původní fasády. Další renovace a terénní úpravy probíhají dodnes, i když charakter z 20. let minulého století zůstal nezměněn.
Zdroj: thespaces.com, Instagram