Proč se nám v zimě hůř soustředíme? Výzkum ukazuje hlavní důvod i způsob, jak tomu pomoct
Mnozí lidé mají v zimě pocit, že jim pozornost rychleji utíká, i když se jejich práce nebo denní režim příliš nemění. Podle vědců k tomu přispívá hlavně nedostatek přirozeného světla, které se během prosince a ledna zkracuje na minimum.
Nedávno zveřejněná studie v časopise Science Advances upozorňuje, že mozek reaguje na světelné podmínky citlivěji, než se běžně předpokládá. Kratší dny narušují rytmus hormonu melatoninu, což může během dne vyvolávat pocit ospalosti. Lékařka Michaela Šimková z Fakultní nemocnice Motol v rozhovoru pro domácí média poznamenala, že právě tyto změny zpomalují reakce a ztěžují soustředění i lidem, kteří jinak žádné potíže nemívají.
K tomu se přidává i prostředí, ve kterém lidé tráví většinu zimy. Přetopené místnosti se suchým vzduchem zatěžují tělo a podle lékařů mohou přispívat ke zvýšené únavě. Ta nepřichází náhle, spíš se nenápadně hromadí v průběhu dne.
Jak mozek reaguje na méně světla
Vliv světla na pozornost se často podceňuje. V oku máme buňky, které fungují jako přímý komunikační kanál mezi okolním prostředím a mozkovými centry odpovědnými za bdělost. Pokud světlo během dne chybí, mozek přirozeně snižuje svou aktivitu. Neuroložka Carla Johnsonová z Harvard Medical School dříve upozornila, že při dlouhodobém pobytu v šeru může mentální výkon klesnout o výrazné procento, zejména u lidí, kteří pracují uvnitř budov bez přístupu k dennímu světlu.
Vědecké práce také ukazují, že zimní vyčerpání není jen otázkou psychiky. Odborníci jej popisují jako normální reakci organismu na změněné podmínky. Jedním z faktorů, který se v zimě snižuje, je hladina vitamínu D. Ten vzniká v kůži díky slunečnímu záření a jeho nedostatek se může projevit zpomalením učení nebo rychlejší únavou, jak uvádí Evropská společnost pro endokrinologii.
Zima navíc souvisí i s častějším výskytem sezónní afektivní poruchy. Ta se projevuje menší energií, zpomaleným myšlením a někdy i zvýšenou chutí na sladké. Psychologové upozorňují, že lehčí verzi těchto příznaků může zaznamenat prakticky každý, kdo tráví zimu převážně uvnitř.
Co může pomoci udržet pozornost
Podle odborníků pomáhají i drobnosti, které lidé mohou zařadit do běžného dne. Jeden z nejjednodušších kroků je vyjít po ránu alespoň na krátkou chvíli ven. Britská Národní zdravotní služba uvádí, že ranní kontakt se světlem stabilizuje hladinu kortizolu, který podporuje bdělost během dne.
Význam má také teplota v místnosti. Podle Institute for Building Efficiency se lidem nejlépe pracuje v lehce chladnějších podmínkách, zhruba kolem 20 °C. Teplé prostředí tělo více zatěžuje a může brát energii, zatímco příliš nízká teplota podporuje neklid. V interiérech bez přístupu denního světla se osvědčují speciální světelné lampy, které se používají i při světelné terapii. První výsledky se podle klinických studií dostavují obvykle během několika dní.
Dalším faktorem je samotný životní rytmus během zimních měsíců. Mnoho lidí tráví méně času venku, a tím i méně času v pohybu. Podle dlouhodobého výzkumu Německého Institutu pro výzkum zdraví populace pravidelná fyzická aktivita zlepšuje okysličení mozku a schopnost rychlé reakce. Když se ale pohyb v zimě omezí, únava se dostavuje snáze.
Zima jako připomínka důležitosti pravidelného režimu
Zimní měsíce nemusejí automaticky znamenat úbytek energie. Spíše ukazují, jak citlivě náš organismus reaguje na světlo, teplotu i každodenní návyky. Lidé, kteří si udrží pravidelný režim a snaží se chodit alespoň krátce ven, zvládají toto období výrazně lépe.
Někdy stačí otevřít okno ještě před začátkem práce, projít se po ulici nebo si na pár minut stoupnout k dennímu světlu. Podle odborníků mohou právě takové malé kroky snížit ranní únavu. Zima tak nemusí být jen obdobím, které je potřeba přečkat, ale může nabídnout příležitost k návykům, které zůstanou užitečné po celý rok.
Zdroje: science.org, harvard.edu, nhs.uk, endocrine.org
