Jak předejít plísni na oknech během zimy. Jednoduché pravidlo při větrání funguje okamžitě
Zima pravidelně ukazuje, jak rychle se dokáže v bytech držet vlhkost. Nejviditelnější je to na oknech, kde se při větším rozdílu teplot okamžitě tvoří kapky. Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu upozorňují, že právě zimní měsíce jsou kvůli omezenému větrání pro vznik plísní nejproblematičtější. Pokud se vlhkost neřeší včas, na oknech i v rozích místností se objevují tmavé mapy, které se pak odstraňují jen obtížně.
Mnoho lidí větrá spíš nahodile – otevře okno při vaření nebo až ve chvíli, kdy se skla začnou zamlžovat. Jenže v zimě je to většinou pozdě. Stačí krátký dotyk teplého vzduchu s chladným sklem a voda se srazí. V kuchyních a koupelnách, kde je vlhkosti běžně nejvíc, je kondenzace téměř jistá. Hygienici často upozorňují, že na vlhkých rámech stačí jen pár dnů a plíseň se začne rozrůstat.
Jak se vzduch v zimě rychle „přesycuje“
Teplý vzduch pojme velké množství vodní páry, ale jakmile narazí na studený povrch, jeho schopnost vlhkost udržet se dramaticky sníží. Proto se na oknech tvoří kapky tak rychle – a ještě rychleji tehdy, když se doma topí méně a je v místnostech chladněji. Podle doporučení Státního zdravotního ústavu je hranicí, při níž se plísním daří nejvíc, relativní vlhkost kolem 60 procent. Paradoxem je, že většina domácností nemá žádné zařízení, které by vlhkost sledovalo, a přitom obyčejný digitální vlhkoměr dnes stojí jen několik desítek korun.
Krátké, ale intenzivní větrání pomáhá nejvíc
Odborníci na stavební fyziku se v jednom shodují: v zimě je nejlepší větrat krátce, ale opravdu naplno. Otevřít okno dokořán na dvě až pět minut stačí k tomu, aby se vlhký vzduch rychle vyměnil za suchý venkovní. Stěny a nábytek při tak krátkém větrání nestihnou vychladnout, což je velká výhoda. Naopak dlouhé větrání na ventilaci spíš přispěje k tomu, že zdi prochladnou, a kapky se pak objevují ještě rychleji.
Podle údajů Státního fondu životního prostředí může správné větrání snížit riziko kondenzace až o třetinu. Největší rozdíl bývá po ránu v ložnicích, kde se vlhkost hromadí během noci. Krátké větrání pomáhá i po vaření, sprchování nebo při sušení prádla. Pokud se prádlo suší doma, je ideální otevřít okno hned po jeho pověšení – vlhký vzduch tak nezůstane v místnosti zbytečně dlouho.
Když ani pravidelné větrání nepomáhá
Častou příčinou potíží je nízká teplota v místnostech. Když teplota klesne pod 18 stupňů, začnou chladnout rámy i skla natolik, že se kondenzát tvoří i při relativně nízké vlhkosti. Odborníci proto doporučují nenechat byt příliš vychladnout, hlavně pokud jsou okna orientovaná na sever. V některých domácnostech se osvědčily i malé odvlhčovače, které zvládnou během dne odstranit ze vzduchu několik litrů vody. To ocení zejména lidé v bytech se staršími okny nebo horší izolací.
Jednoduchý režim, který zvládne každý
Jakmile se objeví první mrazivé dny, je dobré nastavit si jednoduchý rytmus. Ráno krátce vyvětrat, udržovat stálou teplotu a občas mrknout na hodnotu vlhkosti. Vlhkoměr okamžitě ukáže, kdy je vzduch v místnosti přesycený. Objeví-li se na okně první kapky, znamená to jediné – je čas vyvětrat. Včasná reakce zabrání tomu, aby vlhkost pronikla do omítek nebo rámů.
Lidé, kteří si tento režim osvojili, často říkají, že rozdíl je znát už po několika dnech. Okna zůstávají suchá a plíseň se neobjevuje ani tam, kde se dřív držela pravidelně. Zimní měsíce tak nemusí být obdobím, kdy se z oken stékají pramínky vody, ale spíš časem, kdy se člověk naučí s vlhkostí zacházet tak, aby mu zbytečně neznepříjemňovala život.
Zdroje: chmi.cz, szú.gov.cz, sfzp.cz, novinky.cz
