Lidé, kteří jedí tuto potravinu, mají lepší paměť: studie překvapila

Malá miska borůvek obvykle nevypadá jako něco, co by vyvolalo větší pozornost. Přesto se kolem nich znovu rozproudila debata poté, co nové vyhodnocení dlouhodobých dat potvrdilo, že lidé, kteří je jedí pravidelně, dosahují lepších výsledků v testech zaměřených na paměť. Nejde o izolovaný objev – spíše o další dílek do mozaiky výzkumů amerických univerzit sledujících vliv flavonoidů na mozek.

Tým z Tufts University připomíná, že právě borůvky jsou jedním z nejbohatších zdrojů antokyanů, tedy barviv působících jako antioxidanty. Podle vědců pomáhají chránit mozkové buňky před drobným poškozením a mohou podporovat komunikaci mezi nimi. V časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry popsali, že lidé, kteří borůvky zařazují do jídelníčku pravidelně, často rychleji vstřebávají nové informace.

Jedna z často citovaných studií sledovala dvě stě dobrovolníků ve věku 40 až 55 let. Po třech měsících každodenní konzumace borůvek se u účastníků zlepšila krátkodobá paměť. Spoluautorka výzkumu Barbara Shukitt Hale tehdy upozornila, že výrazný efekt může přinést i menší množství. Její poznámka otevřela cestu dalším výzkumům zaměřeným na potraviny bohaté na flavonoidy.

Co může stát za jejich účinkem

Podle vědců antokyany zasahují do procesů spojených s tvorbou nových vzpomínek. I proto se pozornost výzkumníků v posledních letech soustředí hlavně na hipokampus – část mozku klíčovou pro učení, mapování prostoru a orientaci. U lidí s vyšším příjmem těchto látek se objevují lepší reakce na nové podněty a zlepšené okysličení mozku.

Odborníci z Harvard School of Public Health dodávají, že flavonoidy mohou přispívat i ke zdravějším cévám. To by mohlo vysvětlovat, proč lidé s pravidelným příjmem borůvek v některých testech soustředění dopadají lépe. Výzkumníci zároveň upozorňují, že nejde o rychlý efekt – tělo reaguje hlavně na dlouhodobý a stabilní příjem těchto látek.

Zajímavé srovnání nabídla studie UCLA z roku 2015, tentokrát zaměřená na vlašské ořechy. Lidé, kteří je jedli častěji, vykazovali lepší výsledky v testech pozornosti. Ačkoli jde o jinou potravinu, spojuje ji s borůvkami vysoký obsah polyfenolů. I tato shoda naznačuje, že mozek může reagovat na celou tuto skupinu látek podobně.

Neurologové zároveň upozorňují, že paměť výrazně ovlivňuje i stres. Antokyany podle nich mohou tlumit některé jeho dopady díky schopnosti podporovat obnovu nervových spojů. Pro lidi, kteří dlouhodobě fungují pod tlakem, tak mohou být borůvky jednoduchým doplňkem jídelníčku s reálným přínosem.

Kolik borůvek skutečně stačí

Výzkumy se poměrně shodují: největší efekt má každodenní porce zhruba o velikosti jedné hrsti. Pokud nejsou dostupné čerstvé borůvky, dobře poslouží i mražené – podle analýz amerického ministerstva zemědělství si většinu účinných látek uchovávají. Doporučení se opírá o několik týdnů trvající experimenty sledující změny kognitivních funkcí.

Některé novější studie naznačují, že borůvky mohou ovlivňovat i náladu. Výzkum UCLA z roku 2018, který se sice zaměřoval hlavně na kurkumin, upozornil na širší roli polyfenolů při regulaci emocí. Autoři dodali, že podobný efekt lze očekávat i u dalších potravin s vysokým obsahem těchto látek – borůvky mezi ně patří.

Zařadit je do jídelníčku přitom není složité. Lidé je běžně přidávají do jogurtu nebo ovesných kaší, jiní je jedí samotné jako rychlou svačinu. Odborníci nicméně připomínají, že výsledky se projeví až po určité době. Tělu trvá několik týdnů, než se efekt dlouhodobého příjmu skutečně ukáže.

Při sledování výživářských témat je patrné, že v tomto případě se odborné názory výjimečně shodují. Borůvky nejsou řešením na počkání, ale pravidelná podpora, která se projevuje hlavně u lidí pod zátěží. Mohou být drobným, ale užitečným posílením mozkových funkcí.

Co si z toho odnést

Souhrn výzkumů je poměrně jasný: denní hrst borůvek může mozku prospět. Ve studiích se jejich pravidelní konzumenti lépe soustředili a rychleji si vybavovali informace. Doporučení nejsou nijak složitá – borůvky jsou snadno dostupné a podle vědců jde o investici, kterou mozek ocení.

Zdroje: tufts.edu, harvard.edu, ucla.edu, usda.gov