Prádlo po vyprání zapáchá i přes kvalitní prací prášek? Nejčastější chyba se děje při sušení

V mnoha domácnostech se v posledních měsících opakuje stejná situace: pračka doprala, vůně pracího gelu je ještě cítit v bubnu, ale ve chvíli, kdy prádlo uschne, jakoby veškerá svěžest zmizela. Podle hygieniků však problém většinou neleží v pračce ani v použitých prostředcích. Zápach se objevuje až v okamžiku, kdy mokré prádlo vystavíme podmínkám, které zpomalují schnutí a dávají prostor vlhkosti, aby udělala své.

Vnitřní prostředí domů a bytů se navíc během posledních let změnilo. Vzduch bývá obecně vlhčí, a jak upozorňují odborné instituce, textilie na takové prostředí reagují mnohem rychlejším množení bakterií. Pokud se k tomu přidá omezené proudění vzduchu, pach se objeví dřív, než látka stihne úplně vyschnout. Nejvíce je to patrné v menších bytech, kde se prádlo suší uvnitř, často v koupelně.

Proč se sušení v koupelně nevyplácí

Koupelny patří mezi místnosti s nejvyšší vlhkostí v celé domácnosti. Po běžném sprchování trvá i několik hodin, než se vzduch zase dostane na přijatelnou úroveň. Pokud v té době do prostoru postavíme sušák, vlákna zůstávají dlouho mokrá a začnou na povrchu tvořit nánosy mikroorganismů. Ty jsou hlavní příčinou typického zatuchlého pachu, který nepřebijí ani silně parfémované gely.

Odborníci upozorňují, že k pomalejšímu schnutí nenápadně přispívají i současné prací gely. Lépe se rozpouštějí, pracují v nižších teplotách a účinně odstraňují nečistoty, ale v některých případech zanechávají v textilii o něco více vody. Podle měření několika univerzit tak dnes prádlo běžně schne déle než před patnácti lety. O to důležitější je správná volba místa, kde se sušák postaví.

Co zlepšit při sušení

Velký rozdíl udělá už samotné rozmístění prádla a proudění vzduchu v místnosti. Sušák by měl stát alespoň půl metru od stěny a ideálně tam, kde lze otevřít okno nebo pustit větrák. V praxi ale mnoho lidí stojan staví do koutů, kde se vzduch téměř nehýbe. Když se vlhkost nemá kam rozptýlit, drží se na tkaninách a látka pak snadno přebírá pach okolního prostředí.

Pomoci může i krátké přídavné odstředění. Moderní pračky ho mívají jako volitelný program a testy dTestu ukazují, že dokáže dobu schnutí zkrátit až o třetinu. Pro většinu jemnějších materiálů je bezpečné a snižuje množství vody, která by se jinak odpařovala zbytečně dlouho.

Některé materiály drží vodu víc než jiné. Bavlna ji nasákne podstatně více než syntetické látky, a tak vyžaduje lepší větrání i více prostoru. Pokud se kousky pověsí těsně vedle sebe, vzduch se mezi nimi neprotáhne a vytvoří se ideální mikroklima pro bakterie. Doporučuje se proto nechat mezi jednotlivými kusy alespoň malé rozestupy.

Co dělat, když už prádlo zapáchá

Studie zaměřené na domácí hygienu se shodují, že nejdůležitější není síla parfemace, ale rychlost, s jakou se z tkaniny podaří dostat vlhkost. Pokud není možné prádlo sušit venku, vyplatí se častěji větrat, pustit ventilátor nebo sušák přesunout do teplejší části bytu. Právě stabilní teplota a pohyb vzduchu rozhodují o tom, zda se ve vláknech množení bakterií zastaví.

Hlavní zásada je jednoduchá: správné sušení má větší vliv než použitý prací prostředek. Kdo upraví podmínky při schnutí, získá prádlo, které opravdu voní čistotou, a zároveň se vyhne zbytečnému utrácení za stále silnější gely. Zapáchající oblečení tedy zpravidla není problém pračky, ale pomalého schnutí.

Zdroje: szú.cz, dtest.cz, idnes.cz, novinky.cz