Sedm hříchů, kterými na podzim zahubíte svou zahradu. Češi mají problém hlavně s bodem číslo 5
Podzim je období, kdy zahrada potřebuje přípravu na zimu. Mnoho lidí ale dělá chyby, které rostlinám víc uškodí, než pomůžou. Některé praktiky vypadají logicky, přitom zahradu ničí. Od přehnaného úklidu přes špatné hnojení až po nevhodné zastřihávání. Pojďme si projít sedm nejčastějších podzimních hříchů, kterým byste se měli vyhnout. Vaše zahrada vám to na jaře vrátí.
1. Zahrada není obývák
Hodně lidí má pocit, že zahrada musí být na zimu perfektně čistá. Vyhrabou každý list, každou větvičku, každý kousek organické hmoty. Výsledek? Půda chudší a rostliny bez ochrany.
Listí není odpad, je to přirozená ochrana a hnojivo. Pod vrstvou listí přečkávají zimu užitečné organismy, brouci, ježci. Když všechno vyhrabete, připravíte je o úkryt. Navíc listí chrání kořeny před mrazem a postupně se rozkládá na živiny.
Samozřejmě neznamená to nechat všude metr listí. Z trávníku ho vysbírejte, jinak tráva shnije. Ale pod stromy, v záhonech, mezi keři nechte vrstvu pár centimetrů. Rostliny vám za to poděkují.
Pokud máte opravdu přebytek listí, použijte ho do kompostu nebo jako mulč kolem stromů. Zbytečně nevyhazujte cennou organickou hmotu, která by půdu zlepšila.
2. Hnojení těsně před zimou
Podzimní hnojení je v pořádku, ale musíte vědět, čím a kdy. Dusíkaté hnojivo na podzim je katastrofa. Dusík podporuje růst nových výhonků, které pak zabije první mráz.
Pokud hnojíte na podzim, použijte fosfor a draslík. Tyto živiny posilují kořeny a odolnost rostlin. Kompost je taky dobrá volba, působí pomalu a nevyvolává nežádaný růst.
Ideální čas na hnojení je září, maximálně začátek října. Později už rostliny přijímají živiny pomalu a většina hnojiva se jen vyplavuje do spodních vrstev půdy. Zbytečná práce i peníze.
3. Rány se v zimě nehojí
Silný podzimní řez je pro mnoho rostlin stresující. Velké rány se v zimě nehojí, naopak jsou branou pro choroby a plísně. Keře a stromy pak trpí víc, než kdybyste je nechali být.
Lehký tvarový řez je v pořádku, ale nic radikálního. Velké větve nechte na jaro, kdy rostlina začne aktivně hojit rány. Podzim je čas na odstranění suchých, nemocných nebo zlomených větví.
Růže na podzim vůbec neořezávejte. Odstraňte jen odkvetlé květy a nechte je přezimovat. Jarní řez je pro růže mnohem bezpečnější. Totéž platí pro hortenzie a většinu okrasných keřů.
Ovocné stromy můžete lehce prořezat, ale žádné radikální zásahy. Vynechte období od listopadu do února, kdy jsou mrazy nejpravděpodobnější. Ideální je řez na konci zimy, těsně před jarním probuzením.
4. Led v kořenech je smrtící
Tady Češi dělají největší chybu. Zalévat zahradu ještě v listopadu a prosinci, když už přicházejí mrazy. Vlhká půda mrzne rychleji a hlouběji než suchá, kořeny pak trpí ledovými krystalky.
Rostliny na podzim potřebují méně vody. S klesající teplotou zpomalují metabolismus a přijímají vody zlomek toho, co v létě. Když je zaléváte stejně jako v srpnu, jen je topíte.
Poslední pořádnou zálivku dejte začátkem října, pokud neprší. Pak už jen kontrolujte, jestli není půda úplně vyschlá, což se stává málokdy. Zimní zálivka dává smysl jen u jehličnanů v suchém počasí.
Výjimkou jsou čerstvě vysazené rostliny, ty potřebují dostatečnou zásobu vody před zimou. Ale zalévejte je v době, kdy nejsou mrazy, ne když venku mrzne.
5. Ponechání nemocných částí rostlin
Na podzim byste měli důkladně zkontrolovat všechny rostliny a odstranit nemocné části. Plísně, skvrnitost, hniloba, to všechno přečká zimu a na jaře zaútočí znovu. Nemocné listy, plody a větve musí pryč.
Spadané ovoce pod stromy sbírejte. Obsahuje spory chorob, které se příští rok rozšíří. Nemocné věci nedávejte na kompost, spalte je nebo vyhoďte do směsného odpadu.
Růže často mají černou skvrnitost. Všechny napadené listy posbírejte ze země i z keře. Pokud je necháte ležet, na jaře začne epidemie znovu. Totéž platí pro plísně na révě nebo strupovitost na jabloních.
Dezinfekce nástrojů je taky důležitá. Když stříháte nemocné větve, nůžky očistěte alkoholem nebo dezinfekcí. Jinak přenášíte choroby z rostliny na rostlinu.
6. Přehnaná ochrana škodí
Geotextilie, netkaná textilie, zimní zakrývání. Má to smysl u citlivých rostlin, ale Češi to často přehánějí. Zabalí úplně všechno jako dárky pod stromeček, přitom většina našich rostlin zimu zvládne sama.
Pod geotextilií se tvoří vlhko, které podporuje plísně a hnilobu. Když pak přijde slunečný den, rostlina se pod zakrytím přehřeje. Střídání tepla a zimy ji stresuje víc než samotný mráz.
Zakrývejte jen opravdu citlivé druhy. Středomořské byliny, mladé růže, citrusy v květináčích. Zbytek zvládne zimu bez zakrytí. Klíčové je správně zvolit rostliny pro náš klimatický pás.
Pokud už zakrýváte, používejte prodyšné materiály a nechte spodní část volnou. Vzduch musí cirkulovat, jinak vytvoříte skleník plný vlhkosti. A zakrývejte, až když přijdou trvalé mrazy, ne už v říjnu.
7. Setí nové trávy na podzim
Trávník vyžaduje údržbu, ale setí nové trávy v pozdním podzimu je zbytečné. Tráva potřebuje teplo k vzcházení, v říjnu a listopadu už ho není dost. Semena buď vůbec nevzejdou, nebo vzejdou a zmrznou.
Ideální čas na setí trávy je srpen až začátek září. Půda je teplá, podzimní deště zajistí vlhkost, tráva má čas se zakořenit před zimou. V říjnu už je pozdě, nechte to radši na jaro.
Pokud máte holá místa v trávníku, nechte je přes zimu být. Na jaře dosejete, tráva rychle vzejde a do června budete mít souvislý porost. Podzimní setí by bylo jen vyhození peněz.
Trávník na podzim ještě pokoste, ale nechte ho vyšší než v létě. Vyšší tráva lépe chrání kořeny před mrazem. Poslední seč udělejte na výšku kolem pěti centimetrů. Podzim je období příprav, ne experimentů. Když uděláte základní věci správně a vyhnete se těmto sedmi hříchům, zahrada vám to na jaře vrátí zdravím a krásou. Není potřeba dělat tisíc věcí, stačí nedělat ty špatné.
