Jak správně prát zimní bundy, aby neztratily tvar ani objem. Odborníci vysvětlují přesný postup
Zimní bunda je pro většinu lidí jediným společníkem po celé chladné měsíce. Nosí ji každý den a vydrží s ní mráz, vítr i několik hodinové sněžení. Praní se ale často odkládá. Ne z lenosti, spíš ze strachu, že se bunda v pračce zničí. A podle textilních laboratoří je to částečně oprávněná obava – nejvíc škody totiž vzniká při nešetrném praní, kdy se výplň slepí a bunda pak nehřeje.
V servisech a prodejnách se objevuje stále víc reklamací bund, které po vyprání ztratily objem. Odborníci z Univerzity Tomáše Bati ale upozorňují, že ve většině těchto případů nejde o chybu výrobce. Problém většinou nastane ve chvíli, kdy se zvolí špatný program nebo příliš silný prací prostředek. Jakmile se výplň stáhne do chuchvalců, teplo už v sobě neudrží.
V bundách se dnes používají dvě hlavní výplně – peří a syntetická vlákna. Přestože obě látky fungují podobně, v pračce se chovají úplně jinak. Kdo jejich rozdíly zná, výrazně snižuje riziko, že po praní zůstane bunda tenká jako list papíru.
Jak poznat, co je uvnitř bundy a proč je to důležité
Na štítcích bývá spousta značek, které běžnému uživateli moc nenapoví. Jednoduché pravidlo ale existuje: pokud je uvedeno slovo „down“, máte doma péřovou bundu. Peří je citlivé na vodu a vyžaduje šetrné zacházení, jinak ztratí pružnost. U syntetiky takové riziko slepení nehrozí, ale vadí jí vysoké otáčky při odstřeďování. Textilní inženýrka Eva Janoušková z Technické univerzity v Liberci upozorňuje, že výplň potřebuje v bubnu dost místa, aby se mohla volně pohybovat. Když je k ní přiházené další prádlo, začne se deformovat už během prvních minut praní.
Velký vliv má i správně zvolený prací prostředek. Péřovým bundám nesvědčí enzymy ani aviváž – enzymy rozkládají bílkovinnou strukturu peří a časem ho lámou. U syntetických výplní to není tak dramatické, ale odborníci radí používat gely bez optických zjasňovačů. Ty mohou postupně narušovat vodoodpudivou úpravu DWR. A stejně důležitá je i dávka – bundy snášejí hůř větší množství prostředku, protože se z nich vyplachuje mnohem pomaleji než z běžného oblečení.
Postup praní, který se v praxi skutečně osvědčuje
Před praním je dobré bundu zapnout, přetočit naruby a vyprázdnit kapsy. Teplota kolem 30 °C obvykle stačí. Odborníci z německého institutu Hohenstein doporučují nepřekračovat při odstřeďování 600 otáček, jinak se výplň natlačí ke stěnám bubnu a po vyndání může být zploštělá.
- Péřovým bundám pomohou při praní tři čisté tenisové míčky – rozruší peří a zabrání jeho slepení.
- Syntetické bundy míčky nepotřebují, ale uvnitř bubnu by měly mít co nejvíc prostoru.
- Delší máchání výrazně zlepšuje výsledek, protože zbytky prostředku jsou hlavní příčinou slepování výplně při sušení.
Mnoho lidí má pocit, že když je voda čistá, je hotovo. Ale to nejdůležitější přichází až po skončení programu.
Právě sušení bývá kritický bod. U péřových bund se nevyplácí spěchat. Vlhké peří slepené v jednom místě začne po pár hodinách zapáchat a ztrácí objem. Nejlepší je kombinace nízké teploty v sušičce a následné trpělivé dosušení na vzduchu. I při sušení se vyplatí přidat tenisové míčky – pomáhají peří znovu se rozprostřít.
Syntetické bundy si poradí s teplem trochu lépe, přesto se vyplatí volit nejšetrnější program. Při sušení na šňůře je dobré bundu několikrát protřepat, aby se vlákna uvnitř rovnoměrně rozvolnila.
Výzkum norského institutu SINTEF ukázal, že pot uvnitř vláken výrazně urychluje jejich opotřebení. Pravidelné praní tedy není jen otázkou vzhledu, ale i životnosti. Většině bund stačí jedno až dvě vyprání za sezónu.
Kdo nechá bundu vyschnout pomalu a výplni dá dost prostoru, může počítat s tím, že mu bude dobře sloužit několik zim. Největší škody vznikají ve chvíli, kdy se sušení uspěchá a výplň zůstane v mokrém chuchvalci. Trpělivost se u bund jednoduše vyplácí – a hřejivý objem díky ní zůstane beze změny.
Zdroje: utb.cz, tuni.cz, hohenstein.de, sintef.no
