Největší psí nešťastníci. Těchto tří plemen jsou plné útulky a nikdo o ně nestojí

Každý rok se v českých útulcích objeví tisíce psů, kteří ztratili domov. Někteří se dočkají druhé šance, jiní bohužel ne. Ačkoli za každým příběhem stojí jiný důvod, některá plemena v útulcích zůstávají déle než jiná. Vlčáci, kříženci bojových plemen a jiní velcí psi, jejichž krmení stojí majlant, patří dlouhodobě mezi ty, které lidé nejčastěji odkládají. A není tomu tak pouze kvůli ceně potravy.

Německý ovčák

Německý ovčák byl vždy symbolem věrnosti, odvahy a oddanosti. Jistě jej znáte také z filmů a filmových rolí jako poslušný komisař Rex. Vlčáci slouží u policie, armády a také v rodinách, kde hlídají děti a dům.

Dnes je však často naleznete osamocené v útulcích. Proč? Němečtí ovčáci potřebují pevnou ruku, důsledný výcvik a dostatek pohybu – a to mu mnoho majitelů nedokáže poskytnout. Pravidelný režim a venkovní aktivity jsou základem pro šťastný život tohoto plemene. Pokud se nudí, začnou být neklidní, ničí věci nebo se dají na útěk. V útulcích zájemce většinou nezaujmou. Návštěvníci se totiž mnohdy obávají jejich síly nebo zkušeností z minulosti a možným agresivním tendencím.

Kříženci bojových plemen

Další skupinou, která tvoří velkou část útulkových psů, jsou kříženci tzv. bojových plemen. Může se jednat o stafordšírské teriéry, pitbuly nebo bulteriéry. Tito psi si bohužel nesou špatnou pověst ohledně jejich agresivity. Většina z nich však agresivní není, tedy, pokud jsou správně vedeni a socializováni.

Problém bývá spíše na straně lidí. Někteří si takového psa pořídí kvůli image nebo jako ochranku, ale nezvládnou jeho temperament a sílu. Jiní ho využívají k nevhodným účelům, například k zápasům. Když pak pes vyžaduje více péče, než čekali, skončí v útulku s nálepkou „nebezpečný“.

Tito psi bývají nesmírně oddaní a hraví. Umí být skvělými společníky, pokud dostanou šanci.

Velcí psi

Třetí skupinou nešťastníků jsou velcí psi – doga, bernardýn, rotvajler nebo aljašský malamut. Nejde o to, že by byli nebezpeční. Naopak, často jsou klidní, mírní a přátelští. Jenže jejich velikost přináší spoustu starostí. Potřebují více prostoru, kvalitního krmení a péči, která často stojí majlant.

Zatímco malého psa uživí kdekdo, velká plemena mohou sníst několik kilogramů masa týdně. K tomu připočtěte veterinární náklady, které bývají vyšší kvůli sklonům k onemocnění kloubů a srdce… Mnoho lidí si po čase uvědomí, že péče o takového psa přesahuje jejich možnosti.

Proč tedy tito psi končí v útulcích?

Za odkládáním psů nestojí jen nezodpovědnost, ale i neinformovanost a špatný výběr plemene. Lidé často volí podle vzhledu nebo trendů, ne podle povahy a potřeb zvířete. Pes, který potřebuje výcvik, se pak dostane k majiteli, který na něj nemá čas, a problém je na světě.

Naděje na nový život

Naštěstí existují organizace i jednotlivci, kteří se snaží situaci změnit. Mnohé útulky dnes poskytují pomoc s výcvikem, nabízejí možnost dočasné péče a pomáhají lidem vybrat psa, který se k nim skutečně hodí. Pomáhají vzdělávat o tom, jaká je realita, aby noví majitelé nečelili nepříjemným překvapením.

Všechna z výše zmíněných plemen – vlčáci, kříženci silných plemen i velcí psi čekají na nový domov déle než ostatní. To je fakt – ne každý je totiž jejich vhodným majitelem. Na každého však přijde ten správný čas.

Každý pes si zaslouží domov, bez ohledu na plemeno, velikost nebo minulost. A možná zrovna pro vás bude vlčák, staford nebo jeden z obřích mazlíků tím pravým společníkem.

Pokud tedy přemýšlíte o adopci, zkuste dát šanci právě těm, které si ostatní nevšímají. Možná zjistíte, že největší psi mají i to největší srdce.

Zdroje: Pisecky.denik.cz, Refresher.cz